ZNÁMÉ OSOBNOSTI
Anna Šišková
"
V mojom prípade Mirka znamená zachrankiňu. Mám vyskočené dve platničky a
trpím neustalou bolesťou chrbtice, všetky svoje nádeje som vložila do
Mirky, lebo na operáciu ísť nechcem. Začali sme cvičiť s nejakym zvlaštnym
predmetom niečo ako dlhý drot v strede s gumou za čo sa to chytí. Cvičenie
spočíva v tom že trasieme stymto velkým "pérem"a napneme pritom všetky
svaly. Nástroj sa volá flexibar a cvičiť s ním vobec nie je lahké. Mne to už
ide celkom dobre a na moje prekvapenie ma po niekolkých cvičeniach prestal
bolieť chrbat. Po pol roku neustálich bolestí som mala takú obrovskú
radosť, že som hneď vyrazila na víkend lyžovať, čo som nemala robiť. Teraz ma
chrbát bolí ako na začiatku a ideme odznovu.ešte šťastie že s Mirkou je
sranda a tráviť čas s ňou je velmi príjemné,lebo je to velmi pozitívny a
zábavný človek. Navyše si myslím že vo svojej profesii je absolutna
jednička a ja mám šťastie že som ju stretla.
"
Lucie Vondráčková
Vedran Kovačevič
"S nadváhou jsem se potýkal prakticky od puberty, ale dřív tomu člověk
nepřikládal takovou váhu, i když se samozřejmě objevily první zdravotní
problémy, především s páteří, kdy mi kvůli rozsáhlé skolioze hrozili i
operací. To byl ostatně důvod, proč jsem zhruba před třemi lety vyhledal
prvního osobního trenéra, respektive trenérku. Nadšení bohužel dlouho
nevydrželo, jelikož trenérka šla za jinou prací a tudíž se přerušila
motivace i vzájemný kontakt, který jsme udržovali několikrát týdně.
Znovu jsem do cvičení naskočil zhruba na konci léta roku 2009. Do parády mě
tehdy dostal trenér a fyzioterapeut Vítek Jančařík, pod jehož vedením cvičím
dodnes. A výsledky? Ty jsou viditelné. Začínal jsem na 100 kg, nyní jsem na
zhruba 93. Kdo ale cvičí, ví, že výsledky se neposuzují podle shozených kil,
ale centimetrů a nabrané svalové hmotě. S oblečením jsem šel dolů o dvě
konfekční velikosti, tělo se zpevnilo, páteř už téměř nebolí a během cvičení
zvládáme daleko víc než předtím.
Rád bych zdůraznil, že se dřív tolik nenáviděné cvičení stalo pro mě velkým
koníčkem, a to především díky přístupu Mirky Vošické a jejího týmu. Takže:
Mirko, Vítku, děkuju! Upřímně. Oceňuji to nejen já, ale i mé okolí."
